Druhá večeře ze série Metabolismus krajiny nás zavádí do období krátce po sklizni, na rozhraní hojnosti a přípravy na zimu. Prostřednictvím společného stolování zkoumá metabolismus jako širší síť vztahů a výměn mezi našimi těly, potravou a krajinou. Odhaluje neviditelnou práci, energii a procesy, které stojí za vznikem jídla, a otevírá otázky toho, co považujeme za výživu, přebytek či odpad.
Večeře je zároveň oslavou sklizně a vědomým zastavením nad její pomíjivostí. Co spotřebujeme nyní a co uchováme na později? Jak můžeme s nahromaděnou energií krajiny nakládat nejen jako s individuální zásobou, ale také jako se společným zdrojem péče o budoucnost?
Sklizeň se tak stává okamžikem setkání dvou časů: přítomnosti, kterou společně oslavujeme, a budoucnosti, o kterou se učíme pečovat.